Medvěd z lesa

Ačkoli jsem dříve tíhnul k Symbianu, poté jsem rok používal iPhone a po objevení Windows Phone jsem zjistil, že Android fakt není nic pro mě, už nějaký čas používám telefon právě s Androidem – Samsung Galaxy S II. Čert vem Android, pořád ho považuji za přeplácaný systém pro hračičky. Ale nějak jsem se s ním smířil, protože Galaxy S II za to stojí.


Co chtít dnes po moderním telefonu? Aby měl velký a skvěle čitelný displej, byl tenký a lehký, obsahoval všechnu možnou výbavu a čidla, rychlý procesor a dost paměti… V Galaxy S II je “all included”. A navíc má úžasný foťák. Trochu mi vadí míň přehledné možnosti nastavení, ale fotky dělá boží. A protože fotím rád, tak jsem během měsíce používání nacvakal přes tisíc fotek. To se mi s foťákem nikdy nepovedlo, protože na ten se práší doma ve skříni, kdežto mobil mám s sebou stále. Jasně, převážně jsou to výcvaky k okamžitému smazání a byla v tom i jedna konference (poprvé jsem fotky do článku pořizoval mobilem), ale některé úlovky jsou moc pěkné.


Pro fotky je na Android Marketu dostatečné množství “kazítek”, takže upravuju, przním a baví mě to. Videa jsou taky moc fajn, natáčím 720p a obraz je fakt pěkný. Video lze poskládat ze záběrů, dle potřeby oříznout, doplnit fotkami a ozvučit přímo v telefonu. Samsung k tomu v základu přibalil aplikaci. Jedna tam je i na úpravu fotek.


Displej je úžasný, velký a jasný. Jenomže když má tu svou zálibu ve focení, přináší i zklamání. Co na displeji vypadá jako úchvatně kontrastní podívaná, to je na běžném LCD monitoru počítače nuda. A naopak – hezky kontrastní fotky z počítače vypadají na AMOLEDu jako přepálený kýč.

Co překvapilo jsou sluchátka – na to, že jsou to “příbaly” tak hrají celkem slušně a jsou to první špunty, co mi nevadí v uchu. Jsou jakoby měkčí a nemám tak silný pocit zalehlých uší. Ale co vadí, že na kabelu od sluchátek není nic než tlačítko pro příjem hovorů a nelze tu regulovat hlasitost nebo přeskakovat skladby. K tomu je nutné sáhnout do kapsy. Když už jsem u audia, telefon by mohl pouštět do sluchátek ještě o dva stupně hlasitější reprodukci, v šalině je maximální úroveň málo hlasitá. Nicméně to hodnotím podle sluchátek Bose InEar, která s telefonem používám častěji.

Samotný Android popisovat nebudu, recenzí na androidí telefony jsou mraky – umí asi všechno, jen na to musíte přijít. Firemní mail na Exchange jede, kontakty, kalendář, synchronizace… a co neumí, na to je aplikace. Hlavně se dá všude všechno nastavit, nejlíp dvakrát. Vyladit si telefon, launcher, widgety a pak ještě samotné aplikace, to je hraní na týdny. Patřím do kategorie uživatelů „chci hotový systém k okamžitému plnohodnotnému použití a s uceleným uživatelským prostředním“ a takový pocit s androidím telefonem nemám.


Tragédie na konec, bude totiž řeč o výdrži. Je to asi nejžravější telefon, co jsem kdy měl. Pravda, mám trvale zapnutou veškerou konektivitu, synchronizaci s Exchange a telefon používám opravdu často, ale když ráno nabiju, večer už zoufale pípá. Chce to nabíječku doma, v práci, v autě… Při intenzivnějším používání se s ranní energií nedožije večera.

Ve finále by se dalo říct, že nic nevydrží, displej zkresluje, hraje málo nahlas, má systém, který mi moc nesedí a k tomu nepřehledný Android Market. A stejně se mi líbí. Je lehký, skladný, přitom velký, moderní, všeumějící, rychlý a skvěle fotí. Ale to už jsem říkal. Zkrátka, klidně si ho kupte, je to dobrá hračka, která vás bude dlouho bavit. Jen to bude chtít častěji nabíjet.